Pátý ročník expedice Go za Gorilou!
V sobotu 6. května odstartovala dobrodružná expedice Go za Gorilou! do východoafrické Ugandy, kde žijí ohrožené horské gorily v rovníkovém deštném pralese. Na cestovatelskou výpravu se tentokrát vypravila Kristýna Korecová, ošetřovatelka primátů v Safari Parku ve Dvoře Králové, která vyhrála poslední ročník fotografické online soutěže kávové značky Mountain Gorilla Coffee. Zpěvák Tomáš Klus byl necestujícím patronem tohoto ročníku.
Mezi českými hudebníky je oblíbená účast na projektu Go za Gorilou!, který podporuje ohrožené horské gorily v Ugandě. V minulosti se k němu připojili Xindl X, Kamil Střihavka, Jan Kalina ze Sto zvířat nebo Matěj Ruppert z Monkey Business. Letošní patron projektu Tomáš Klus pro něj dokonce složil písničku o gorilách.
1. den
Jinak by se text dal přepsat takto: Po příletu do Entebbe pozdě v noci jsme si dali jen pár piv Nile Special a šli do postele, protože nás čekala náročná cesta na severozápad Ugandy do Murchison Falls National Park. Po cestě jsme si užili spoustu zážitků s místními obyvateli při zastávkách a navštívili jsme i Ziwa Rhino Park, kde jsme měli možnost vidět nosorožčí rodinu ze čtyř metrů. Byl to neuvěřitelný pohled v dnešním světě. Do parku jsme dorazili až ve tmě. Byla to vyčerpávající cesta, ale těšíme se na safari zítra.
2. den
Dnes jsme si potvrdili, že Uganda je opravdu perla Afriky, jak řekl Winston Churchill. Murchison Fall, největší ugandský park, je nádherný. Během dne jsme spatřili desítky různých zvířat, jako slony, buvoly, hrochy, žirafy, krokodýly a další. Obdivovali jsme i šedesátimetrový vodopád Murchison a přejeli Bílý Nil až k hranicím s Kongem.
3. den
Druhý den v Murchison Fall, ugandském národním parku, jsme se vydali na loďku do delty Bílého Nilu. Na břehu jsme opět obdivovali spoustu divokých zvířat – krokodýly, slony, žirafy a hlavně ptáky. Mezi nimi byl i jeřáb královský, ugandský národní pták, který je i na vlajce této země. Odpoledne jsme pak navštívili vrchol vodopádů Murchison. Kvůli dešťům v Ugandě byl vodopád neuvěřitelně silný a mocný. Byli jsme celí promočení z vodní mlhy.
4. den
Následující den jsme strávili na cestě. Jeli jsme na jih k parku Queen Elisabeth a jezeru Lake Edward. Cesta byla dlouhá a ještě delší, protože jsme jeli oklikou. Měli jsme ale možnost vidět zajímavosti ugandské dopravy – např. jak se dá převrátit kamion na rovné silnici, kolik lidí se vejde na motorku a co všechno se dá na ní převézt. Bylo to zábavné, ale v ČR bychom to nezkoušeli. Nakonec jsme dojeli do nádherného ubytování ve stanových domečcích u jezera plného hrochů. Kromě spousty komárů, kteří s námi spali, to bylo pěkné a romantické 🙂
5. den
Jinak by se text dal přepsat takto: Dnes jsme dojeli do Kisoro, města na jihu Ugandy, a našli ubytování v hotelu, kde bývala hostem Diana Fossey, když cestovala z Rwandy do Ugandy. Po cestě jsme obdivovali krásnou horskou krajinu, spoustu plantáží čaje a první farmy kávy. Zítra budeme vstávat moc brzy a konečně se vydáme do hor za gorilami 🙂
6. den
Dnes jsme splnili základní cíl naší expedice Go za Gorilou – našli jsme a navštívili skupinu sedmnácti horských goril v Bwindi. Ráno jsme vstávali moc brzy a vyrazili jsme ještě ve tmě. To nám ale umožnilo vidět ranní slunce v horách. Začátek výstupu ke gorilám byl trochu složitý – čekali jsme téměř tři hodiny, než nám úředníci z parku dovolili vstoupit. Prý nějaké potíže s papíry… Proč? Prostě Afrika. Báli jsme se, že to nedopadne dobře, ale nakonec vše bylo v pořádku. Odvděčili se nám za dlouhé čekání tím, že jsme gorily našli asi za čtyřicet pět minut. To se nám ještě nestalo 🙂
7. den
Jinak by se text dal přepsat takto: Poslední den naší expedice Go za Gorilou jsme se setkali s našimi kamarády veterináři z Gorilla Doctors. Dr. Fred, který ten den zachránil v lese zraněnou gorilu z pytlácké pasti, dostal od nás kávu, čokoládu a hlavně více než 12 milionů ugandských šilinků na činnost místní pobočky této úžasné organizace, která dělá strašně důležitou práci při ochraně horských goril. Potom už jsme jeli jen dlouhou cestou zpět do hlavního města.
Letos jsme si v Ugandě moc užili a za rok se rádi vrátíme 🙂